Přílohy tvoří (nebo by měly tvořit) největší podíl sacharidové složky v rámci celodenního příjmu. Obecně by podle výživových doporučení měly sacharidy tvořit cca 55 % denního příjmu, tedy více než polovinu. Jak je to ale s jejich konzumací v rámci zdravého životního stylu?
Kdo se někdy pokoušel zhubnout určitě ho neminuly názory typu „pokud nevypustíte přílohy nikdy nezhubnete“, „zákaz příloh po 17. hodině“ a podobně. Možná jste také slyšeli o velmi populární paleo stravě, která například přílohy klasického typu úplně vypouští a lidi při jejím dodržování opravdu hubnou.
Zcela vynechat přílohy bude mít, z logiky věci, minimálně v prvních pár týdnech za následek výraznější úbytek na váze. Z dlouhodobého hlediska však není tento postup vhodný. Výrazný úbytek sacharidů totiž znamená zvýšenou únavu, rozladěnost a důsledky na sebe nenechají dlouho čekat. Znáte to, co si nejvíc odpíráme, po tom nejvíce toužíme. Takže ve výsledku si ty přílohy stejně dřív nebo později dopřejeme a pak získáme jenom parádní jojo efekt a pár kileček navíc.
Já si osobně myslím, že každý extrém je škodlivý. Nic se nemá přehánět. Proto u příloh (možná zde více než u čehokoliv jiného) platí, že záleží především na druhu, množství a úpravě. Přílohy své místo v jídelníčku vždycky měly a budou mít, jenom je potřeba se trošku zamyslet a správně vybírat.
Velikost porce, kuchyňská úprava a glykemický index. Tyto tři aspekty by vás v souvislosti s volbou přílohy měly zajímat především.
Co se týká velikosti porce, je doporučeno cca 100-120 g přílohy/jídlo. Dalšími aspekty pro snížení/zvýšení množství je věk, váha a fyzická aktivita.
Pro orientaci můžete mrknout na energickou hodnotu nejhojněji používaných příloh (přepočteno na kj/100g):
Z výčtu je patrné, že brambory, luštěniny, rýže, či kuskus představují ideální volbu přílohy. Také je z něj možné snadno odvodit ideální způsob kuchyňské úpravy – tím je vaření ve vodě či v páře. Dále je potřeba vzít v potaz také to, že 100 g brambor nebude ve výsledku co do množství na talíři stejně jako 100 g kuskusu.
Co se týká glykemického indexu, je ideální vybírat přílohy s jeho nízkou hodnotou. Po konzumaci potravin s nízkým glykemickým indexem dochází k postupnému vyplavování glukózy do krve a tedy i k dlouhodobějšímu pocitu nasycení. Je na místě ještě doplnit, že glykemický index se vždy sníží, pokud danou přílohu doplníme o potraviny obsahující cukry a tuky (takže třeba vařené brambory, maso a zelenina = ideál).
Níže pro přehled přílohy a jejich glykemické indexy:
Na závěr si dovolím opět připomenou své oblíbené pravidlo, které je podle mě obecně platné a účinné. Slouží pro základní orientaci napříč celým zdravým stravováním :-). Jedná se o pravidlo zdravého talíře – 1/2 talíře zeleniny, 1/4 talíře bílkoviny (maso, vejce, luštěniny, mléčné výrobky) a konečně – 1/4 talíře příloha :-). Dobré je také pamatovat na to, že sacharidy v podobě přílohy je ve větším množství nejlepší zařazovat ideálně v první polovině dne, v té druhé potom postupně ubírat a nahrazovat je zeleninou.
Takže je to nakonec docela jednoduché ne? 🙂
Pokud by vás detailněji zajímalo, jak je to konkrétně s pečivem – jestli jíst či nejíst, mrkněte na dřívější článek v odkazu.
Prozradíte mi v komentářích, jak to máte s přílohami vy? Jíte normálně, neřešíte vůbec nebo přesně naopak?