Houby jako součást jídelníčku: Složení, na co si dát pozor, jak je zpracovávat a uchovávat
Rostou? Rostou!
Ano, houbařská sezóna je konečně v plném proudu. Hříbky, klouzky, křemenáče, bedle, suchohřiby, „praváky“ nebo „babky“ teď najdete doslova na každém (lesním) kroku. Poslední letní a první podzimní dny tak nalákají k návštěvě lesa většinou i velmi zatvrzelé odpůrce pohybu. No ještě aby ne, vidina úlovku je více než lákavá!
Někteří podnikají své výpravy do lesa v první řadě kvůli odpočinku a relaxaci, jiní kvůli pohybu a další třeba s vidinou vynikající snídaně. Houby jsou zkrátka skvělým prostředkem, jak spojit všechny tyto skvělé aktivity do jednoho. A jedno je jisté! Češi houbaření prostě milují! Věřte nebo ne, ročně si z lesa odneseme neuvěřitelných 20 000 tun hub.
V dnešním článku se podíváme houbám tak trošku „pod klobouček“ abychom zjistili, jak jsou na tom tyto sezónní potraviny z nutričního hlediska a zda je vůbec vhodné je zařadit do našeho jídelníčku.
Bílkoviny a vláknina hrají prim
Houby představují v rámci naší stravy pochutinu nebo koření (v usušeném stavu). Kvůli svému složení totiž nemohou být považovány za zdroj plnohodnotných živin. Jsou tedy spíše doplňkem naší stravy či příjemným zpestřením jídelníčku. Dobrou zprávou je, že celkové složení hub má veskrze pozitivní charakter (samozřejmě pokud mluvíme o houbách jedlých :-)).
Houby se skládají až z 90 % z vody, dále obsahují asi 4 % bílkovin, které mají velmi pozitivní složení esenciálních aminokyselin. Další 4 % tvoří sacharidy (zejména vláknina). Zbývající 2 % představují vitamíny – provitamín A, vitamin B a vitamin D (ten se běžně v rostlinách nevyskytuje) a minerální látky – zejména draslík. Díky nízké kalorické hodnotě, absenci tuků a obsahu bílkovin a vlákniny jsou houby, samozřejmě při správné tepelné úpravě, velmi vhodným zpestřením racionální stravy a jsou rovněž vhodnou potravinou pro vegetariány či vegany.
Pro koho nejsou houby vhodné?
Konzumace hub by se měly vyvarovat především malé děti. Jídelníček dětí do 3 let by houby neměl obsahovat vůbec, 6letým dětem je podávejte v menším množství – ideálně jako součást pokrmu a ne jako samostatné jídlo. Na houby si musí nechat zajít chuť také lidé s citlivým trávením nebo osoby, které mají problémy se žlučníkem.
Tyhle raději nesbírejte
Negativní vlastností hub je rozhodně jejich schopnost kumulace látek, zejména pak nebezpečných stopových prvků jako je olovo, kadmium a meď. Podhoubí hub je velmi rozlehlé, proto je nikdy nesbírejte v blízkosti továren nebo frekventovaných silnic a jiných průmyslových oblastí.
Pozor dejte nejenom na to, jaké houby si domů odnesete (sbírejte opravdu jenom ty, u kterých jste si 100% jistí, že je znáte), ale také v čem. Vyvarujte se igelitových tašek a sáčků, ve kterých se houby mohou zapařit. Pokud se houby zapaří dochází, podobně jako je tomu třeba u masa, k rozkladu bílkovin a proto je rozhodně není vhodné v tomto stavu konzumovat.
Do vašeho košíku či papírového pytlíku taktéž nepatří houby plesnivé, promáčené nebo červavé.
Jak houby uchovat?
Protože mají houby velmi krátkou trvanlivost (v chladu vydrží maximálně 1-2 dny) je vhodné je ihned po příchodu domů důkladně očistit a poté ideálně okamžitě zpracovat. Pokud jste si domů přinesli obzvlášť velkou nadílku, můžete zvolit úpravu ve formě sušení, sterilace nebo zmrazení.
Při sušení houby pokrájejte na úzké plátky a sušte ideálně na síťce či na speciálním roštu. Rošt umístěte v dobře větrané a suché místnosti. Usušené houby poté uchovávejte ve skleněné nádobě s uzavíratelným víkem. Pokud dodržíte správný postup, můžete si houby v této podobě dopřávat klidně dalších 3 roky.
Zdravé houby můžete mrazit i bez tepelné úpravy. Nejlepší volbou je však houby ještě před zmrazením osolit, lehce podusit a scedit přebytečnou vodu. Nikdy však nepoužívejte tuk. V této podobě houby v mrazáku vydrží více než půl roku.
Další oblíbenou metodou je nakládání hub ve sladkokyselém nálevu nebo ve vlastní šťávě.
Polévka, omáčka nebo řízek aneb jak houby upravovat?
Houby se dají považovat za skutečně nízkoenergetickou potravinu, která je vhodná i při redukci. Nejvíce však záleží na kuchyňské úpravě.
Houba je už z charakteru svého názvu skutečně jakousi houbou, která má schopnost do sebe nasáknout jak vodu, tak také olej či jiný tuk, který použijeme pro tepelnou úpravu. Proto smažení na oleji rozhodně není ideálním způsobem úpravy houbových pokrmů. Nejlepší volbou je houby podusit a přidat do polévky, těstovin či rizota. Samozřejmě, čerstvě usmaženým řízečkům z hub či poctivé houbové smaženici odolá jenom málokdo :-).
Co říci závěrem? Houby při vhodné úpravě rozhodně představují zajímavý doplněk a obohacení jídelníčku. Ba co víc, proces jejich získávání s sebou přináší pohyb na čerstvém vzduchu v krásné přírodě. Prostě ideální kombo.
Dejte nám vědět, jaké houby a jídla z nich máte úplně nejraději?